„Život se neměří počtem nádechů a výdechů, ale okamžiky, které nám vyrazily dech.“
Úbytek hmotnosti s NUTRIČNÍ PLÁN
Zažili jste někdy takové chvíle? Jaký byl poslední okamžik, který vám vyrazil dech? Snažím se tak žít a tato myšlenka mě velmi naplňuje. Dnes, ve svých 28 letech, jsem vedoucím pracovníkem a podnikatelem. Už od střední školy hledám způsoby a cesty, jak se v životě zlepšit, jak si přivydělat a jak si zajistit život, který mi poskytne širokou škálu příležitostí. Chtěl jsem cestovat po světě, poznávat země, mít vlastní dům, auto nebo jít do obchodu a nemuset se dívat na ceny, dopřát si dobré a chutné jídlo, prostě si užívat života. Více než 10 let se věnuji své kariéře a budování finančního zázemí. Můj život, který jsem měl možnost tvořit a žít, mi dal opravdu neuvěřitelné příležitosti. Ale kolik mi toho dal, tolik mi také vzal. Pod vlivem středy, kdy jsem viděl jen jeden cíl, a to kariérní úspěch, jsem se stal workoholikem, který přestal dávat pozor na to, co je, a také kdy je. Kila se mi hromadila, a i když jsem si to uvědomovala, zbavit se jich byl opravdu extrémní problém. Jsem člověk, který když se pro něco rozhodne, jde si za tím. Mnohokrát jsem se snažila dosáhnout své ideální váhy. Vždycky to začalo velkýma očima a skončilo malými výsledky, které časem stejně zůstaly v zapomnění. V mém případě přišla skutečná motivace v červenci, kdy mě můj přítel požádal o rok. Jako každá mladá žena jsem chtěla být tou nejkrásnější nevěstou, užít si každý okamžik svatby a mít krásné svatební šaty.
Nejde jen o svatbu…
Především pro mě bylo důležité uvědomit si, co chci a kdy to chci. Říkala jsem si, že mám ještě spoustu času – rok do svatby. Cokoli si mysl dokáže představit, to dokáže uskutečnit, a když to fungovalo u mě v práci, bude to fungovat i při hubnutí. Měsíc jsem se snažila dodržovat některé zásady hubnutí, ale i když jsem zhubla pár kilo, nebylo to přesně to, co jsem chtěla. V práci mě motivují různé výzvy nebo soutěže, stejné to bylo i s hubnutím, tak jsem si dala výzvu a řekla si – jdeme do toho! V tu chvíli jsem napsal vvýživová poradkyně Miriam Varšová a společně jsme se do toho pustili.
Prvních pár dní jsem měl motivaci dosáhnout svého cíle. Ale přijdou dny – chvíle, kdy se objeví první selhání. Tehdy jsem si vždycky říkala: „Nevadí – zvládnu to“. S NUTRIČNÍ PLÁN STRAVOVÁNÍ Podařilo se mi prožít nádhernou dovolenou na lodi. Zažil jsem rána, kdy jsem šel do posilovny a pozoroval východ slunce. Podařilo se mi ujet 25 km na kole po pláži na Mallorce nebo projít centry Barcelony, Marseille a Říma. Ale vždycky jsem měl s sebou koktejl NutriFood. Odolávala jsem pojídání dobrot na lodi nebo rozvalování se na lehátku, protože jsem se nastavila na to, že tento výlet zvládnu. VÝŽIVNÝM STRAVOVACÍM PLÁNEM .
Hubnutí už není jen slovo nebo přání, něco, čeho bych chtěl dosáhnout. Hubnutí pro mě dnes znamená vědomě se vzdát krátkodobých požitků, které musím na chvíli odložit, vzdát se pamlsků, které miluji, a netajit se tím, že mi chybí. All inclusive bufety plné jídla, zákusků, zmrzliny… Mám to všechno na dosah, ale konečně mi to dochází – bude to tady za rok, za dva a stejně tak za dvacet let. Nevzdám se toho, co je pro mě nejdůležitější, kvůli krátkodobému uspokojení. A to je to hlavní! To mi pomáhá každý den, když přijdou chvíle, kdy je můj cíl na chvíli mimo dohled. Nejde mi jen o svatbu, nedělám to přece jen pro ten jeden den v životě, ale protože chci prožít krásný a hlavně dlouhý a zdravý život s člověkem, kterého si vezmu.
Cesta je cíl…
Největší výzvou pro mě je překonat sám sebe a dostat se zpět na váhu 72 kg, kterou jsem naposledy viděl, když mi bylo 18 let. Současně je třeba najít řešení, jak sladit pracovní aktivity s osobním životem, který zahrnuje sport a pohyb. Jednoduše rovnováha mezi prací a životem.
Motivací je určitě dokázat nejen sobě, ale i ostatním, že mohou ovlivnit svůj život, mohou ho změnit a proměnit v takový, o jakém vždycky snili. Máme jen jeden život, jen jednu šanci, tak ji využijme, protože buď zůstaneme u snění o ideálním životě, nebo konečně začneme žít své sny.
Držte nám všem palce!
Ing. Miroslava Vihonská
