Výskyt nadváhy a obezity v posledních desetiletích narůstá a v současné době představuje pandemii, zejména v západních zemích. Výskyt idiopatických střevních zánětů se však také zvyšuje…
Souběžně s pandemií obezity a nadváhy se zvyšuje výskyt a prevalence tzv. Idiopatické střevní záněty (inflammatory bowel disease -IBD), mezi které patří Crohnova choroba (CN) a ulcerózní kolitida (UC). Není pochyb o tom, že na obou těchto onemocněních se podílí změna životního stylu a změna stravovacích návyků se zvýšeným příjmem nasycených mastných kyselin a sacharidů a sníženým obsahem vlákniny. Pravidelná denní fyzická aktivita se v posledních desetiletích výrazně snížila. Není překvapivé, že v posledních letech stoupá počet pacientů s IBD, kteří trpí obezitou.
Jen 15-40 % dospělých pacientů s IBD a dalších 20-40 % trpí nadváhou. Je jasně prokázáno, že obezita svými zánětlivými účinky ovlivňuje některé autoimunitní nebo zánětlivé procesy, a může tak ovlivnit účinnost podávaných léků. Tuková tkáň je velmi důležitý endokrinní orgán, který syntetizuje řadu biologicky aktivních látek zvaných adipo(cyto)kiny, jako jsou leptin, adiponektin, IL-1,IL-6,IL-8,rezistin,TNF-alfa,apelin, které významně zasahují do metabolické homeostázy a imunitních funkcí.
Viscerální (podkožní) obezita je hlavním zdrojem prozánětlivého stavu a podílí se i na dalších závažných gastrointestinálních onemocněních, jako je steatóza/zkvašení jater, akutní pankreatitida a rakovina. Při imunitních zánětlivých procesech střeva se mohou uplatňovat tuková ložiska s infiltrací imunitních buněk-makrofágů. Crohnova choroba (CD) je charakterizována změnami v mezenterické tukové tkáni (tuk nacházející se na povrchu tenkého střeva). Mezenterická tuková tkáň (mWAT) je hypertrofická a označuje se jako tzv. plíživý tuk. Jeho zastoupení je výrazně zvýšené u pacientů s Crohnovou chorobou. Tento tuk se nachází především v zánětem postižených částech střeva. Je zřejmé, že mWAT se může aktivně podílet na střevních potížích a ovlivňovat a vyvolávat další komplikace. Tato forma tukové tkáně se od běžné lokalizované mezenteriální tukové tkáně liší výrazně zvýšenou infiltrací imunitních buněk. Je tedy zřejmé, že mWAT může být velmi důležitým zdrojem prozánětlivých faktorů, jako jsou cytokiny a chemokiny, ve větší míře než samotný viscerální (podkožní) tuk. Je hlavním místem lokální produkce TNF-alfa, IL-6 a dalších prozánětlivých cytokinů, které jsou u pacientů s IBD zvýšené. Je také významným zdrojem CRP a jeho produkce.
Pokud jde o tzv. mikrobioty (střevní mikrobioty) u pacientů s IBD, epidemiologické studie ukazují, že rozvoj obezity a IBD úzce souvisí se stravou, zejména s tzv. západní strava s vysokým obsahem nasycených mastných kyselin, sacharidů a živočišných bílkovin, ale s velmi nízkým obsahem rostlinné vlákniny. U pacientů s IBD byla zjištěna střevní dysbióza spojená se snížením diverzity střevních mikroorganismů, což znamená snížení počtu Firmicutes a zvýšení počtu Bacteriodetes a Proteobacteria. V systematickém přehledu byla prokázána souvislost mezi zvýšeným rizikem IBD a zvýšeným příjmem PUFA, omega-6 mastných kyselin, živočišných tuků a masa.
