V dnešní době, kdy na pultech obchodů najdeme tisíce výrobků, je „věda o značce“ se v nich orientovat. Někdy nejde ani tak o orientaci, jako o to, že často ani nerozumíme tomu, co se na etiketě píše.
Které informace jsou pro nás důležité a jak se správně rozhodnout? Ať už tomu věříte, nebo ne, správný výběr potravin také určuje, jak často budeme navštěvovat lékaře. Přečtěte si rozhovor se skvělým odborníkem na výživu, konzultantem NUTRI FOOD PLAN ing. Miriam Varšovou.
Je vůbec důležité číst etikety výrobků a proč?
Průměrný supermarket na Slovensku má na svých pultech více než čtyřicet tisíc výrobků z různých částí světa. Přestože Slovensko v minulosti poznamenalo několik skandálů s nekvalitními potravinami ze zahraničí, stále se minimálně zajímáme o to, co kupujeme. Nedávný průzkum Sdružení pro zdraví a výživu ukázal, že jen pětina Slováků se částečně zajímá o to, co kupuje, a sleduje pouze tzv. éčka a datum spotřeby. Pro kupující je samozřejmě velmi důležitá cena výrobku. Nemusí však nutně platit, že dražší výrobek je kvalitnější, ani že levnější má nižší výživovou hodnotu. Na etiketě byste měli věnovat zvláštní pozornost informacím o složení výrobku, výživové tabulce a původu výrobku. Pokud se naučíme správně číst chemické složky, můžeme se vyhnout i případným zdravotním problémům.
V dnešní době se mnoho lidí zaměřuje na výběr místních potravin. Jak zjistím, že je výrobek vyroben nebo vypěstován na Slovensku?
Pokud jste si někdy mysleli, že EAN kód s počátečními třemi číslicemi 858 je symbolem toho, že výrobek je vyroben na Slovensku, nemusí to být vždy pravda. Tento kód byl výrobku přidělen na Slovensku, ale mohou o něj požádat i „neslovenské“ společnosti nebo slovenský distributor, který nakupuje dovážené výrobky. Za slovenskou potravinu se považuje taková, jejíž nejméně 75 % vstupních surovin pochází ze Slovenska a jejíž výrobní proces probíhá rovněž na Slovensku. Tyto potraviny jsou označeny logem „Slovenská potravina“. Označení „vyrobeno na Slovensku“ nemusí nutně znamenat, že obsah vstupních surovin je slovenského původu. Lze je zakoupit v zahraničí a na Slovensku se dokončuje pouze finální fáze výrobku. Takové označení se obvykle nachází vedle čárového kódu.
Jak poznám, které potraviny jsou zdravější? Například. na trhu je spousta čokoládových a ořechových pomazánek. Jak se v něm zorientovat a který z nepřeberného množství si vybrat?
Nejprve si všimneme složení na obalu výrobku. Podle zákona musí výrobce uvádět složky v pořadí, v jakém se vyskytují – takže složky, které tvoří největší část výrobku, jsou na prvním místě a ty, kterých je nejméně, jsou na posledním místě. Pokud tedy chcete koupit dětskou výživu (například jako zdravější alternativu sladkostí) a na prvním místě seznamu vidíte cukr a bramborový škrob, raději ji vraťte zpět do regálu. Vybírejte si ty, jejichž první složkou je ovoce nebo zelenina, z nichž by měly být podle obalu vyrobeny. Pokud si tedy chcete koupit jablečnou výživu, ale jablka jsou až čtvrtou složkou, víte, že se nejedná o kvalitní výrobek. Nebo takový jogurt – podle legislativy je bílý jogurt čistá přírodní látka vyrobená z mléka nebo smetany, nesmí obsahovat nic jiného. Pokud obsahuje např. kukuřičný škrob – již nesmí být označen jako jogurt, měl by to být jogurtový dezert. Jakákoli jiná složka výrobku, barvivo, emulgátor, zahušťovadlo může být přítomna pouze v ochucující složce a v takovém případě se nejedná o bílý přírodní jogurt.
Na obalu je také tabulka, která uvádí některá čísla, poměry, co se z těchto čísel mohu dozvědět?
Na etiketě potraviny je vždy uveden procentuální podíl jednotlivých živin – bílkovin, cukrů a tuků. Snadno tak zjistíte, jaký je mezi nimi poměr.
Obecně platí, že čím více bílkovin a méně sacharidů výrobek obsahuje, tím lépe. Zejména pokud se snažíte snížit svou hmotnost. Dnešní výrobci potravin rádi používají cukr – lidem chutná, pomáhá konzervovat potraviny. Musíme však dávat pozor na obsah sacharidů a cukrů. Obsah sacharidů vypovídá o obsahu všech cukrů, včetně složených sacharidů, škrobů. Zatímco u cukrů jde pouze o obsah jednoduchých cukrů, takže se učíme např. zda je výrobek „zdravě sladký“, nebo zda je zcela nezdravý a je to jen cukr zabalený do obalu – např. takové lízátko. Například chléb obsahuje poměrně velké množství sacharidů, ale malé množství cukru. Takové lízátko obsahuje velké množství sacharidů a z tohoto množství jsou téměř všechny sacharidy ve formě nezdravých jednoduchých cukrů.
Pokud jde o tuky, je důležité sledovat, jaký druh tuků potravina obsahuje. Konzumace vysokého množství nasycených tuků, nazývaných také transmastné kyseliny, není pro naše tělo obecně příliš zdravá. Neměly by tvořit více než 10 % celkového denního příjmu kalorií.
Na druhou stranu jsou velmi zdravé a prospěšné nenasycené tuky, které jsou obsaženy například v ořeších a semínkách.
Při konzumaci zpracovaných potravin je také důležité sledovat, kolik vlákniny v nich zůstává. Dospělý člověk by měl denně přijmout alespoň 30 gramů vlákniny. Odborníci na výživu proto obecně doporučují, aby si lidé vybírali výrobky, které obsahují alespoň 3 gramy vlákniny.
Vláknina vás zasytí na delší dobu a zabraňuje přejídání. Je také velmi důležitý pro zdravé trávení a vylučování.
Například na co se zaměřit na etiketách, abyste si z módních potravin vybrali co nejlépe, např.. označuje slovem Protein?
Dnešní marketing je velmi silný a agresivní, a protože dnes chceme být všichni trendy, často sáhneme po výrobku s označením FIT, PROTEIN, SUGAR-FREE, LOW CARB apod.
Při čtení etiket na potravinách je důležité nenechat se nachytat na různé lákavé názvy, jako je „fit“ nebo „nízkokalorický“. Nejdříve je třeba si přečíst jednotlivé složky, které potravina obsahuje. Jsou uvedeny v pořadí podle svého zastoupení ve výrobku – první složka je ta, která tvoří největší část výrobku, a poslední je ta, která je nejmenší.
Často se setkávám s klamáním spotřebitele, např. tím, že jako název výrobku napíšete Protein Breast na čerstvá kuřecí prsa nebo Protein Cottage Cheese – jedná se o suroviny s vysokým podílem bílkovin, tedy proteinů, a pokud se podíváte do tabulky složení a porovnáte klasický tvaroh a proteinový tvaroh, rozdíl v podílu bílkovin v těchto výrobcích je často 1-2 g na 100 gramů – tedy zanedbatelný. V čem je však podstatný rozdíl, je rozdíl v ceně.
Také proteinové tyčinky, zejména ty levnější, bývají plné cukru a od bílkovinného jídla mají na míle daleko, ale název evokuje něco zdravějšího, něco, po čem se nepřibírá, něco vhodného na sport apod.
V regálech najdeme nespočetné množství chleba, pečiva – často se ztrácíme v tom, jak si vybrat např. dobrý chléb? Jak mám vědět, po čem sáhnout, když je to nezakryté?
Jedná se o zboží, u kterého je spotřebitel opět často zmaten. Ve své praxi se často setkávám s tím, že mi klienti říkají, že si vybírají pouze tmavší odrůdy, celozrnné odrůdy. Když už jsme u těch specifik, často se setkávám s tím, že lidé nevědí, co je to celozrnný chléb. Celozrnný chléb by měl obsahovat minimálně 80 % celozrnné mouky, /tedy mouky, která obsahuje i obaly, případně kvalitní tuk z celých zrn/ a taková se u nás shání velmi obtížně. Máme plné regály vícezrnného chleba, pětizrnného chleba, který není celozrnný. Takto označené výrobky obsahují pouze několik druhů obilovin – např. pšenice nebo žito, ale také lněná nebo slunečnicová semínka – opět mluvíme o marketingu, kdy podobná slova jako celozrnné a vícezrnné vzbuzují v lidech dojem, že jde o totéž.
V dnešní uspěchané době lidé hledají snadná řešení, jak se najíst, zejména lidé s nadváhou, trendem jsou náhražky jídla v podobě koktejlů, polévek. Doporučili byste, na co se u těchto výrobků zaměřit?
Klíčový je obsah bílkovin, ale také typ použitých bílkovin, tj. zda se jedná o rostlinnou formu – hrachovou, sójovou nebo živočišnou mléčnou bílkovinu, ideálněji pokud jsou v kombinaci. Důležitý je také obsah umělých sladidel, protože máme k dispozici kvalitnější a neškodná, ale také pochybná umělá sladidla. Nesmíme zapomenout na použitý tuk, ideálně pokud neobsahuje palmový tuk. Je velmi důležité dbát na to, abychom při tomto způsobu stravování dodávali tělu nejen dostatečné množství makroživin, tj. T, C, B, ale také mikroživin – vitamínů, minerálů, stopových prvků, esenciálních mastných kyselin. Tyto „sáčky“ často tyto živiny neobsahují nebo jen v minimálním množství, a proto může být jejich užívání nebezpečné. Na trhu jsou však i obohacené výrobky, které jsou tedy klasifikovány jako potraviny, je jistě lepší zajistit takové bezpečné přípravky.
A co slazené nápoje a džusy nebo šťávy, u kterých je také třeba číst složení?
Nápoje, zejména džusy a šťávy, často vypadají na první pohled velmi zdravě a přitahují pozornost velkými slogany jako bez cukru, s vitamíny. Skutečnost je však zcela jiná. Většinou se jedná o nápoje z koncentrátů, nikoli o čerstvé džusy, které se lisují z čerstvého ovoce. Ačkoli může mít lákavé označení „bez cukru“, může takový nápoj obsahovat sladidla nebo levný glukózo-fruktózový sirup, který je ještě horší než cukr. Nemluvě o vitamínech, kterých je tam tak stopové množství, že je zanedbatelné, pokud tam vůbec nějaké jsou. Pokud se podíváte např. na Džus, kde je označen názvem brusinkový džus – podíváte se na složení a první složkou ve složení je jablečný džus, následuje nějaké barvivo, aroma a poslední složkou je brusinkový džus, a tak si myslíte, že pijete brusinkový džus a očekáváte pozitivní účinky brusinek na vaše zdraví, které se nedostavují, protože pijete převážně jablečný džus.
S blížícími se vánočními svátky budeme stále více času trávit v supermarketech, proto vybírejte potraviny zodpovědně a řiďte se cennými radami skvělého odborníka na výživu, nutričního specialisty NUTRI FOOD PLAN ing. Miriam Varšové. Nezapomeňte se vždy soustředit na kvalitu, ne na kvantitu.
